Současný stav

Co je krevní plazma a na co ji potřebujeme

Plazma je průhledná tekutá složka krve s nažloutlou barvou, která kromě vody obsahuje celou řadu bílkovin, cukrů, tuků i minerálů, výrazně se podílí na transportu živin, udržování látkové výměny a přenosu informací.

U pacientů ve zhoršeném stavu je krevní plazma jediným možným zdrojem bílkovin, které jsou nezbytné nejen pro fungování organismu, ale také tvorbu bílých krvinek.

V současné době se pomocí plazmy řeší zejména:

  1. šokové stavy, popáleniny, syndrom akutní respirační tísně, kardiopulmonální operace bypassu (Albumin)
  2. primární imunitní nedostatečnost, autoimunitní onemocnění, chronická zánětlivá demyelinizační polyneuropatie, idiopatická trombocytopenická purpura (IVIG – Intravenózní imunoglobulin)
  3. nedostatečnost Alpha-I Antitrypsinu
  4. hemofilie A&B, von Willebrandova choroba, poruchy srážlivosti krve

V současnosti není technologie, která by dokázala nahradit krevní plazmu na 100 %. Naše řešení počítá s možností vytvoření alternativy pro látku Albumin a také významné rozšíření nabídky komplexní nitrožilní výživy.

Nevýhody a problémy současných řešení

Současná technologie získávání plazmy přináší řadu nevýhod, které brání rozšíření využití krevní plazmy jako efektivní léčby či výživy.

  1. Trvanlivost. Pokud není zmražená plazma spotřebována do 24 měsíců, musí být zlikvidována.
  2. Vysoká cena. Náklady vyúčtované zdravotní pojišťovně za 1 litr aplikované plazmy jsou 500 eur, v USA až 900 dolarů. Náklady na zpracování se pohybují mezi 100 a 230 eur za litr. V rámci evropského prostoru, kde je pokryta potřeba krevní plazmy formou dárcovství za úplatu, cca 28 eur za jeden odběr.
  3. Nedostatek. V současnosti je jejím jediným zdrojem odběr krve od lidských dárců, ze které se plazma oddělí. Plazma představuje zhruba 55 % objemu krve. Zhruba na desetimilionovou populaci je třeba 40 000 odběrů s průměrem 700 ml na jeden odběr. (Průměr ve vyspělých zemích je 32,5 dárce na 1 000 obyvatel). Celkem je potřeba 28 000 litrů krevní plazmy. Krevní plazmy mají země dlouhodobý nedostatek, který se projevuje více při katastrofách, válkách nebo pandemických situacích, a to zvýšenou úmrtností z nedostatku výživy pacientů. Podle odhadů WHO se ročně odebere bezmála 60 milionů litrů krevní plazmy. V méně rozvinutých zemích je produkce značně omezena. Pokrytí potřeby celosvětově by znamenalo dalších 100 milionů litrů. Pro naše řešení jde tedy o trh s velikostí 160 milionů litrů plazmy.
  4. Kontaminace. Navzdory testování dochází ke kontaminaci plazmy viry jako HIV, hepatitida B a C či syfilis. Podle zprávy WHO o kontaminaci krevních konzerv zde hovoříme zhruba o 7 500 000 kontaminovaných konzerv. Mezi nejrozšířenější onemocnění spojená s krevními transfúzemi patří chronická hepatitida, cirhóza jaterní, oslabení rezistence k nádorům a další infekce (především HIV, BSE, SARS, lymská borelióza, retroviry, priony aj.) Kontaminace je problémem zemí zejména mimo Evropu a USA, kde nefunguje systém přísné kontroly.
  5. Reakce organismu. Jde především o časté případy autoimunitní reakce u pacienta, kdy tělo z různých důvodů nepřijme plazmu od jiného dárce.
  6. Skladovatelnost. Dosud je třeba krevní plazmu skladovat v hluboce zmražené formě. To zvyšuje náklady za její uskladnění a manipulaci v energeticky náročných chladicích boxech.
Naším cílem není nahradit krevní plazmu, ale významně obohatit nabídku.

Současné typy umělé plazmy

Dosud používané náhražky však nejsou vhodné pro udržení plazmatického objemu při ztrátě proteinů, vody a elektrolytů; v těchto případech je třeba použít přímo krevní plazmu se všemi riziky souvisejícími s její aplikací.

Nejběžněji používané náhražky krevní plazmy jsou makromolekulární léčiva vyrobené na bázi dextranů, polymerů želatiny či derivátů škrobu. Využívají se zejména k dočasnému udržení krevního objemu v případě ohrožení života při zahájení terapie šoku organismu (vyvolaného např. popáleninami nebo sepsí). Hlavními nevýhodami jsou pomalá biotransformace a rychlé vylučování ledvinami. Tato léčiva nemají s plazmou nic společného.